Dav přízraků se taky počítá, že?
Čtrnáctá denní hodina připadá ředitelce nekonečná. Stojí v nitru nejpodivnějšího místa ve škole a její podřízený vyskočil z okna přímo před jejíma očima. Strážný duch Siegfried jí navíc zabránil se z toho okna podívat.
Josefa se pod dohledem přísného ducha cítí nesvá. Siegfried to vycítí, proto začne vyprávět.
„Na našem panství byl jeden stařičký dědeček. Byl tak starý, že byl starý už, když se narodil můj děd. Staříček měl kozu Rózu a dlouhou faječku. Sedával na návsi pod lipou a Róza se pásala u rybníka opodál.“
Josefa poslouchá. Na okamžik zapomíná, že je sama uprostřed přízraků stahujících se stále blíž.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Aha, musela jsem se vrátit,
Aries
Aha, musela jsem se vrátit, abych zjistila, co bylo s tím oknem.
To vyprávění působí strašně sugestivně, trochu jako by ji hypnotizoval
Děkuji za komentář:-)
Profesor
Jen se ji snaží rozptýlit.;-)
No jen aby:-D
Arenga
No jen aby:-D
Vyvolává to krásnou pohodovou
Peggy
Vyvolává to krásnou pohodovou atmosféru - ta stoslovka...
Jo?
Profesor
A víš, že si ředitelka myslí, že Daniel je rozmázlý dole pod oknem?;-)
Díky za koment.:-)
Chudák malá, Ty ji normálně
Faob
Chudák malá, Ty ji normálně trápíš! :-))) (Siegfried je ale vypravěč k pohledání!)
Děkuji za komentář:-)
Profesor
Ani ne, tahle dáma má železné nervy.;-)
Houstnocí atmosféra ve
Esclarte
Houstnocí atmosféra ve strašidelném místě se uvolňuje díky milému vyprávění.
Díky.:-)
Profesor
To mě těší.