Z nevinné procházky na hřiště se zrodil nápad, tak uvidím, jestli mi témata budou hrát do karet, abych ho taky dopsala.
Noc byla jasná. Měsíc den před úplňkem osvětloval chodníček dostatečně, přesto našlapovaly opatrně. Nikdy nevíš, na co můžeš na Křídě šlápnout. Magráta začínala cítit působení země pod vlnami, Stařenka se nehezky usmívala a Bábi se zachmuřeně tvářila, že jí se to ale vůbec netýká. Zatracený houby. Nebýt vílích kruhů, vůbec tady nemusely být.
„Jste si jistá, že kluky najdeme tady?“ zeptala se Magráta a naposledy se ohlédla
„Ne,“ odtušila Bábi.
„Tak proč jdeme až tak daleko?“
„Protože Žuchlíka těm chladnokrevným stvůrám nenechám,“ prohlásila sveřepě Stařenka.
Magráta se už na nic neptala, jen dál opatrně našlapovala. Tato noc bude ještě dlouhá.
Následující díl: Každý tu zábavu vidí jinak
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
"Nikdy nevíš, na co můžeš na
Elluška
"Nikdy nevíš, na co můžeš na Křídě šlápnout." :) To je takový pěkný drobeček lore.
...nebo na koho.. :D
Alexka
...nebo na koho.. :D