Poloviční úspěch
Nějak se mi nepodařilo vymyslet pointu k tématu, a tak tentokrát téma slouží jen jako odrazový můstek. Snad to nevadí.
I přes nespornou genialitu Cimrmanova vynálezu se po týdnech rekordních výtěžků začaly z dolu Marcela ozývat nespokojené hlasy. Horníkům se již Cimrmanem naordinovaná dieta začala zajídat. Mistr se proto raději rozhodl důl prodat a za utržené peníze pořídil vybavení pro své elektronické pokusy. Jeho cílem bylo nahradit příliš drahé měděné vodiče levnějším materiálem a přiblížit tak elektřinu širokým masám. Za nejslibnější náhradu dlouhou dobu považoval v přírodě hojný křemík. Leč, jak si později postěžoval v dopise příteli Alexandru Grahamu Bellovi: „Ať dělám, co dělám, výsledky jsou stále polovičaté. Namísto plnohodnotného vodiče, nesvedl jsem z křemíku vyrobit nic nežli mrzký polovodič.“
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
No ano, hlasy z hloubi dolu.
No ano, hlasy z hloubi dolu. No, taky tam mohli mít prostě cestu nahoru pěšky, tak by ty nadbytečné kalorie spálili spolehlivě. Jen by to holt trvalo.
No, vzhledem k tomu, že doly
No, vzhledem k tomu, že doly můžou být stovky metrů hluboké, byla by to docela štreka... Taky by to ale mohli dělat podle původní X versus X+1 metody a pěšky by vždycky šel jenom jeden (možná vylosovaný) nešťastník. :-D