Znovu

Olena hledí na svůj vlastní odraz v zrcadle a myslí na prastrýce Avrama. Poslední zřídlo narozené před ní. Ve vzpomínkách ho vidí jako stárnoucího muže. A pak najednou mnohem staršího.
O deset let.
Je to jen tvář, nebo celé tělo?
Obětovala deset let života, aby napravila… čí chybu?
Ne svoji. Svoji ne.

„Jsem opravdu…”
„Nevím,” odpoví Vrbenský příliš rychle. „Mluvili jsme spolu tehdy v Grébovce. Pak v Samhain v nemocnici. Od té doby už nikdy.”
Žádný další kontakt s velmistry.
Zřídlem se narodíte. Velmistrem stanete. Olena byla ve výcviku. Pak se stala… katastrofa.
Než se vzpamatovala, Avram zemřel.
Přetržená linie.