Death comes to Pemberley

"... no a tam je někde v lese rozložitý dub, že jo, pod ním měkký mech a tam se to..."
"Techtlí!" konstatovala Gwen.
"A mechtlí!" doplnila Kleio.
"Tak. Je strašně důležitej, protože tam techtlil i ten voják s tou služebnou a jsou tam ty iniciály a vůbec."
"Boží, takovej strom aby člověk pohledal."

Malý soukromý piknik probíhal skvěle. Dámy si nechaly vyprávět děj něčeho, co nikdy nechtěly číst. Děti opodál konzumovaly přírodu.

"A teď si vem, že na větvi toho dubu třeba seděla veverka."
"Vever," upřesnila Zuzka.
"Vever. A všechno to viděl. Všecičko."
"A raději se rozhodl býti už navěky poustevníkem."

Lesy Pemberley? Prý nejkrásnější v kraji.
Nejhlubší. Živé.
Chystá se ples.
Od lesa - náhodou? - řítí se kočár.
Nezvaná běsní. V hvozdu se střílelo, stala se vražda!
Koruny řvou půlnoční bouří.
"Denny, Denny, to já tě zabil!"
Služebné z domku u potoka spatřily - náhodou? - přízrak smutné dámy.
Stromy skrývají hrob praděda Darcyho - poustevníka.
Stromy dohlížejí na nebezpečná dostaveníčka.
Stromy a vyrytá srdce s podezřelým monogramem. Náhoda?
Podivná společnost v ruinách opatství.
Sešla se náhodou? Vír listí zpívá.
Pro synka sluhů si přichází smrt. Odejde s vinou, odejde smířen.
Louisa z domku u potoka sama kojí dítě své sestry.
To nebude náhoda.