DMD č. 3. pro 3. 4. 2013. Téma: Statistika nuda je

„Podle statistiky se minulý rok prodalo o dvacet obrazů více, než letos, Vincente,“ řekl strýc Cent a významně na něj zamrkal zpoza brýlí.
Vincent otráveně zamručel, ale neodpověděl. Nesnášel strýcovy narážky na to, že se mu v prodeji umění už nedaří tak dobře, jako ze začátku. S lehkou úklonou se odporoučel a vyšel z obchodu do pařížských ulic.
Nadechl se jarního vzduchu. Z nebe se snášely růžové kvítky, jako by padaly z bělostných mraků. Usmál se na výjev ulice před sebou. Kdyby si to tak mohl zaznamenat... Zapamatovat! Všechny ty barvy, pocity, vůně...
Vzadu v obchodě stálo jedno prázdné plátno...

Cayce sedí proti Booneovi a dopíjí své třetí kafe.
Nepomohlo...
„...Renderování je drahé, musí na něm pracovat spousta lidí.“
„Kubricka z garáže tedy neberete?“
„Ne. Statisticky vzato – kdo si může dovolit nejlepší zařízení, lidi a zároveň maximální utajení?“
„Hollywood?“ ušklíbne se Cayce.
„Trefa. V každém případě někdo s neomezenými možnostmi.“
„Jenže na Spielbergovo tajemství se zas nechce věřit mně,“ mumlá Cayce – stále ještě napůl utopená ve vlnách jet lagu, kterou Boone svými suchými analýzami začínal nudit.
„Proč?“
„Když s klipy strávíte nějakou dobu, začnou se na vás podepisovat. Máte pocit, že to někam směřuje, že se něco stane…“
„A stalo?“

„Prohledal jsem i Český národní korpus,“ hlásil Daniel ještě mezi dveřmi.
„A?“ Ondra spěšně pohlédl na hodiny – ukazovaly půl deváté večer – a zatáhl téměř vrávorajícího přítele domů.
„Moje verze se objevuje častěji,“ pokračoval Daniel. Ondra přemýšlel, jestli se snaží být galantní, nebo jestli jej náročné lingvistické analýzy připravily o poslední zbytky jazykového cítění.
„Možná proto, že to zní jako přívlastek – jméno. To by ale vypadalo směšně.“
„A moc obyčejně, co? I když tam budou i křestní?“
„I přesto.“
„Fajn, nebude to podle abecedy,“ vzdal se Daniel, „nebo bude, ale jinak.“ A konečně vytiskl jmenovku na zvonek: Daniel K----, Ondřej D----

„Dva balíčky buráků, pytel mrkvových čipsů, jednadvacet cereálních tyčinek...“ Když do kuchyně vstoupil velmistr, školnice se ani neohlédla a pokračovala ve čtení. Simbacca se na židli v rohu snažil stát neviditelným.
„...šest sklenic mujové marmelády, tři bochníky chleba, tři litry modrého mléka a litr borovicového čaje, sedm, počkat, osm kokosových ořechů, dva alderaanské melouny...“
Velmistr se trochu zmateně rozhlédl, přejel pohledem školnici, dlouhý seznam, prázdnou spíž a svého syna a přes pokročilou kocovinu mu začalo svítat.
„...dva kbelíky zmrzliny, trenčianský párok s fazuľou a, pozor, celý keříček brokolice.“
Velmistr pokrčil rameny, podepsal objednávku a Simbaccu už v akademii samotného nenechával.

Dvě postavy se nelyšně protáhly dveřmi. Místnost byla plná šanonů, ale dvojice neomylně mířila ke stolu pokrytému složkami. Mdlé světlo lampičky ozářilo místnost a dva ofrčkovaní záškodníci zasedli a začali se obsahem stolu probírat. Obersturmführer, spící v rohu, jim viditelně nevadil.
Brunet zuřivě psal a zrzek ho pobaveně sledoval. „Vylepšuješ jim statistiku?"
„Jo. V jejich podání to bylo nudnější než Janáčkův Otčeáš.“
Tužky se míhaly po papíře, měnily německou preciznost v absolutní bordel.
„A co to vlastně mrvíš ty?“ zajímal se brunet.
„Rekviziční formuláře. Zrovna objednávám věci na sabat, židovské písně, slona a buráky.“
„Liame?"
„Ano?“
„Být záškodníkem je sranda.“

Statisticky vzato jsou trollové hloupí. Má to něco společného s křemíkem a teplotami, při nichž se z průměrného lidského statistika stává kus ledu.
Statisticky vzato jsou lidé jen zajímavě tvarované kusy ledu. Má to něco společného s uhlíkem, vodou a teplotami, při nichž průměrní trollové objevili statistiku.
Statisticky vzato jsou trollové nudní. Má to něco společného se supravodivostí a teplotami, při nichž trollové balvanovatí.
Statisticky vzato jsou lidé nudní. Má to něco společného se základními biologickými potřebami, jako je například teplo, a teprve následným uspokojováním vyšších potřeb, jako je například umělecká tvorba.
Statisticky vzato se neopakuji, jen potvrzuji své hypotézy.

„Výška, tlak teplota, rosný bod…“ zachroptěl přijímač a vychrlil spoustu čísel, která byla pro jeho okolí naprosto nesrozumitelná.
„Vypni to, Karle,“ ozvalo se zezadu. „Kdo to má pořád poslouchat?“
„Ještě ne,“ zaprotestoval oslovený.
„Následují sportovní zprávy – Jaromír Jágr dosáhl v kanadském bodování NHL tisíc bodů gólem v zápase Dallas – Montreal. Pokračujeme zprávami z ekonomiky – nezaměstnanost ve Španělsku dosáhla 20 procent,“ zachrochtal přijímač.
„Teď to vypnu, veliteli,“ zareagoval konečně Karel. „Počítač všechny data z vysílání uložil a zpracuje je.“ A jedna z jeho šesti končetin zmáčkla tlačítko On/Off.
Za chvíli se na displeji palubního počítače objevilo – Error, příliš mnoho vstupních informací.

Pacient ve velmi vážném stavu přijde k doktorovi:
Doktor: „Dobrý den, pane Včelička. Tak konečně přišly z laboratoře vaše výsledky a já mám teď pro vás dvě zprávy, jednu dobrou a jednu špatnou. Kterou budete chtít slyšet jako první?“
Pacient: „Tak mi řekněte napřed tu špatnou.“
Doktor: „Je mi líto, ale máte opravdu velmi vážnou nemoc. Statistiky říkají, že devět z deseti lidí, kteří trpí touto chorobou, zemře.“
Pacient: „Proboha, a mám vůbec nějakou šanci, že se uzdravím?"
Doktor: „Ano, to je ta dobrá zpráva. Máte jistotu sto procent! Vy jste můj desátý případ a všech devět před vámi zemřelo."

[„Dnes jsem se dočetl,“] rozpovídal se Simba nad domácím úkolem a po očku sledoval svou mistryni, jak se snaží udělat rybičkovou pomazánku. Zatím to nevybuchlo, což byl rekord, [„že dle posledních studií Wookieeové patří mezi rasy s nejmenší koncentrací jedinců schopných cítit a manipulovat Silou. Statisticky jen jeden z milionu to dokáže.“]
„No, já znám čtyři takové, což při oficiálních hodnotách populace jedenáct milionů činí kolik?“
[„Nevím.“]
„Vždyť se učíš matiku. To bys měl zvládnout, ne?“
[„My teď ale berem úplně něco jinýho.]
„A co?“
[„Statistiku a mám hlad.“]
„A nechceš raději ochutnat tu pomazánku?“
[„No… když je ten hlad.“]

Je statisticky dokázáno, že ten král zabíjí ženské.
„Má vůle je silnější,“ pomyslela si. Krále chytila do sítě z příběhů.
Je statisticky dokázáno, že roboti nemají srdce.
„101010 101010 101010,“ blesklo mu hlavou. A potom políbil Kamilu.
Je statisticky dokázáno, že někteří slaboduší jedinci se dokážou radovat i z pitomostí.
„Trhněte si nohou,“ zabručela. „Třiačtyřicet kachen je třiačtyřicet kachen.“
Je statisticky dokázáno, že člověk, který se vplíží do domu své lásky a sleduje ji, jak spí, je obšourný úchylák.
„Sýrová chyba, meloun, meloun,“ pomyslel si.
Edward naštěstí nevěděl, co je to statistika. Tak jen stál nad Bellou a usmíval se.