Sci-fi

K losování párů mělo dojít zítra. I-onhe věděl, že tentokrát bude opravdu veliké. Dětí na J-oh-ui bylo málo, zoufale málo. Šance být vybrán byla velká.

Proto přišli L-en-aové s "životem lásky" – vylosovali dvojice, které po dobu tří měsíců žily v nově vybudovaných obydlích, bez práce, bez starostí, jen s láskou, zahrnuty tím nejlepším servisem ostatních J-oh-uiů. Prostě ráj na zemi.

Co však I-onhe nemohl vědět bylo to, co se dělo, pokud pár dítě po třech měsících nečekal. Tato informace se ke dvojicím nikdy nemohla dostat.

Nevěděl to nikdo a nikdo ani nevěděl o tom, že by takový pár někdy byl.

Jedna z nejlépe placených pracovních nabídek psala "pomocný rodič". Nejspíš myslí chůvu, řekl si - překladač měl ještě své mouchy. Peníze potřeboval, bez nich se z téhle mimozemské planety nikdy nedostane, a tak se přihlásil.

Zaměstnavatel měl velmi mnoho chapadel a informoval ho, že první musí být lékařská prohlídka pod narkózou. Asi aby se chapadlátka nenakazila nějakou lidskou nemocí?

Když se vzbudil, zeptal se svého šéfa, kdy konečně děti uvidí.
"Asi za 5-6 standartních měsíců," odpověděl mimozemšťan a významně kouknul směrem k jeho žaludku.

Došlo mu to až po chvíli.
"Ale... ale já jsem chlap?"
"To mi máme ošetřené, nebojte se!"

V řídící místnosti se to jen hemžilo. Kontrolky blikaly, údaje v tabulkách a grafech se plynule měnily. Vědci i důstojníci běhali zdánlivě zmateně sem a tam.

"Jak to vypadá?" zeptal se kapitán šéfa výzkumu.
"Zřejmě už to začalo. Něco se tam dole opravdu děje pane."

Čísla na obrazovce raketově rostla.

"Nemáte tam chybu? Tolik-"
"Pane, rychle! To musíte vidět!"

Planeta dole pod nimi začala světélkovat. Nádherná bílá záře se šířila všude. Byla téměř oslepující.

Ozval se alarm.

"Kapitáne! To je neuvěřitelné! Probouzí se jich tolik, že nám zkratovali Detektor citů. Na to nám nestačí tabulky."

Zářící planeta si spokojeně pobrukovala.

Když nám bylo oznámeno, že se z důvodů rekonstrukce zvyšuje nájem na pětinásobek, přestali jsme ho platit.
Jsme snad miliardáři nebo vlastníci zlatých dolů?
Když přestala téct voda, nosili jsme ji v lahvích od známých. Haha, na nás si nepřijdou! A příliš se mýt není zdravé.
Když se přestalo topit, navlékli jsme svetry a bundy.
Když přestal jezdit výtah, začalo být krušno. Padesát pater není legrace. Nanosili jsme vodu, trvanlivé potraviny, začali vycházet co nejméně.
Pak se zaklaply automatické zámky.
Před pěti dny.
Jídlo ještě máme, voda došla.
Často hledíme z okna.
Byl by to snazší konec.
Ale nejde otevřít.

Čas se začínal naplňovat. K překrytí měsíců mělo dojít už za tři dny.

Tato situace byla vždy na J-oh-ui ve stínu paniky a strachu. Největší L-en-aové, se sešli, aby vybrali, kterou z vakcín I-onti by měli použít.

Modrou, to když převládne záře měsíce Z-ar-ana, nebo fialovou, při vítězství O-our-iye.

Správný tip byl cestou k štastnému životu pro dalších 100 let.

Nebo mohli obě smíchat v určitém poměru a štastný život trochu pohoršit.

Nebo, a to se neodvážili nikdy, to riskovali a vybrali jednu z nich.
To ale byla jistá sázka na smrt. Všech.

A to se dosud opravdu nikdo neodvážil.

Ten zvyk byl na J-oh-ui dávnověký. Nikdo se nepamatoval na žádný jiný.

I-onhe zlehka přistoupil k Y-elie. Dívka před ním poklekla. V I-onheově ruce se zableskla malá ostrá břitva. Lehce jí přitiskl za její čtvrté nejvzdálenější ucho a rychle řízl. Ukáplo jen pár kapek modrozelené krve. Její malé ouško zůstalo v jeho dlani.

Totéž o chvili později provedla i Y-elie jemu.

Ouška vložili do svých propletených rukou a přistoupili k vyhlídce nad údolím E-rinerey.

S vážnou a procítěnou citací "Mé ucho je do tvé duše okno" rozkývali ruce a odhodili části svých těl do vířící plasmy.

Právě se stali manželé.

Seth opened the engine cover on his antigrav bike and was greeted with sparks and smoke.
"Well, shit. Can't fix that"
A rustle of leaves startled him, but it turned out to be just a small, wide-eyed creature, reminiscent of Earth's lemurs. It softly chirped.
"And I bet you don't know how to fix it either, huh?"
[Take the topmost crystal from the antigrav matrix and bridge the two on the right with it, that'll create a bypass which allows the matrix to feed the thrusters directly.]
"Sorry, little guy, I don't have any food."
[Why do I even try?]

"Dobrý den, studenti..." přikvačil do učebny uřícený doktor Zrzavý
a setřel si pot ze znavené, rudé tváře.

"Dnešní přednášku bych chtěl věnovat nečekanému vývoji ohledně tématu, které jistě, jako lidé v první linii, bedlivě sledujete.
Události nabraly nečekaný spád!"

"Zase koronáč…" Zívl nejbližší student.

Profesor pokračoval ve výkladu.

"Dnešek, prvního čtvrtý dva tisíce padesát, vejde nechvalně do dějin.
Nejnovější forma koronaviru zmutovala do digitální podoby a napadá teď počítače!"

U studentů se mísilo zhnusení s šokem. Tohle snad překoná i to fiasko s antikarcinem ze třicátých let.

"Apríl!" Zvolal nečekaně profesor. "A pak, že jsem suchar." zamumlal si pod fousy.

"Jedna z největších záhad vesmíru konečně odhalena! Máme tu ve studiu profesora Collinse, který nám přijel poskytnout komentář k nejnovějšímu šokujícímu vývoji této zprávy roku!"
"Zdravím a děkuji, Pamelo."
"Profesore Collinsi, jaký je váš názor na naše první setkání s mimozemšťany? Radost? Zklamání? Obavy?"
"Šlo to určitě lépe, než se mnozí strachovali. Nikdo nezemřel a podařilo se nám navázat komunikaci. Obecně se dá mluvit o naprosto úspěšném prvním kontaktu."
"Co říkáte na reakce veřejnosti?"
"Popravdě, to mě na tom šokuje nejvíc, Pamelo. Z prvních průzkumů veřejného mínění vyplývá, že převážná většina obyvatel si myslí, že tito nový mimozemšťané jsou... sexy."

"Mám ráda menší muže," říkává Simone přítelkyním, "jsou mnohem úhlednější."
TIuX5, na Zemi známý jako Carl, se úhledně usmívá. Ve skutečnosti je velký přesně jako Simonin jehlový podpatek (12 centimetrů). Občas má chuť jí říct, že jeho lehce podprůměrně vysoké (ačkoliv dostatečně výkonné) tělo je celé umělé.
Ale mlčí. Mlčí často.
"Co jsi za člověka," vyčítá Simone.
"Nejsem člověk," neřekne TIuX5. "Jsem mimozemšťan na tajné misi".
Nechce Simone ztratit. Poskytla mu útočiště. Ulice, plné obrů (a psů s ohromnými mordami plnými zubů) ho děsí. Navzdory krytí se cítí malý a zranitelný.
Občas hledí TIuX5 ke hvězdám, plný stesku a touhy.