Stopařův průvodce po galaxii

fandom: Stopařův průvodce
poznámka: Děkuji J. Cimrmanovi za vynalezené akustické konstanty "Dyja, dyja, dá".
poznámka 2: Trochu se obávám, jestli to není spíš surrealismus než dada, tak mi to kdyžtak otlučte o hlavu.
---------------------------------------------------------------------------------------------------
Šprejcnutou slinou ztepu kouli tvou,
když zkruší protekce spižnou alveolu!
Ne, nikdo se hnětákem nešponuje,
sám, ač jest mu v tříslech krumštu dosti
u jícnu podlosti a vodopřísežnosti.
Vrúšt!
Kropiž jich fraky sem i tam,
patlachy nesou kůže cáry.
A sic pígle unyle vetchají,
kdo žrutí červy, mětronů pozře s hnusem.
Optáty opijou úběť a kropením z nich zbydou jenom pučky.
Heršuňk!
Že přišlo ti mdlo, srpek se bude vrnout
a ve vší mrzkosti ti podrbe pupek.
Couly se kvrtají a chopouch jako šírná krusta
ti bude podle tvého gusta.
Však vypni hlavohruď
a vzorem sobě buď.
Dyja, dyja, dá!

fandom: Stopařův průvodce
poznámka: Přiznávám, že většinu návodu jsem sprostě opsala ze čtvrtého dílu trilogie. Stejně jako celý Stopař tedy patří D. Adamsovi a dědicům, kterým tímto děkuji za půjčení.
(Mimochodem název webové stránky počítám jako jedno slovo, doufám, že je to tak v pořádku.)
-------------------------------------------------------------------------------------------
„Tenhle balíček jsem si schoval,“ povídal Wonko Příčetný. „Abych měl památku na den, kdy jsem si uvědomil, že se svět zbláznil. Tu máte, přečtěte si, co je napsáno na obale,“ podával Arthurovi krabičku.
Uchopte párátko asi v polovině délky. Navlhčete špičatý konec v ústech. Nasaďte do mezizubního prostoru, tupým koncem k dásni. Jemně pohybujte párátkem sem a tam. Varování: Párátka nejsou určena ke konzumaci. Pro podrobnější informace navštivte naše webové stránky: www.cistausta.com
„Jednou jsem našel taky návod na použití toaletního papíru,“ spustil Wonko, než ho Arthur stihl zarazit: „Odstraňte ochranný papírový obal role. Odmotejte potřebné množství papíru a přiložte jej…“

Fandom: Stopařův průvodce po Galaxii
"Arture, určitě víš, co děláš?" zeptal se starostlivě Ford.
"Ale jistě, dávám si čaj," připlula pomalá odpověď.
"Ano, ale je to Kenturianský čaj."
"Čaj jako čaj," řekl Artur a odehnal zpívající muchomůrku.
Kolem proletěl hranatý jahodový koláč.
"Ani bych neřekl," odvětil Ford a spustil Průvodce.
"Kenturianský čaj. Silný odvar ze sušených kenturianských žabotlamů, který nejčastěji vyvolává pocit, že jste gauč politý citronovou šťávou. Konec záznamu," dorachotil přístroj.
"Ale noták, Fordíku, vždyť je to jenom čaj," usmál se Artur a olízl si loket.
"Já jsem jednou zažil..." snažil se Ford.
"Nemám čas na řeči! Jdu si zatančit támhle s tím drakem."

fandom: Doctor Who a trocha Stopařova průvodce
poznámka: Jsem přesvědčena, že přísloveční lvi se nemusí týkat jen prostoru.
---------------------------------------------------------------------------------------------
Vychutnávali si jídlo v Restaurantu na konci vesmíru. Donna rezolutně odmítla maso samonabízejícího se hlavního chodu a spokojila se s palačinkami.
„Doktore, co je vlastně po konci vesmíru?“
„Nevím. (Donna se zachichotala.) Tam se mí lidé nikdy nepodívali. Prý všude dobře, ve vesmíru nejlépe.“
„To zní zajímavě.“
„Tohle bychom neměli dělat,“ řekl Doktor, když zadával souřadnice. V zápětí se mu ale ve tváři objevil známý maniakální úsměv.
Vystoupili uprostřed ničeho. A přesně tam, uprostřed ničeho, seděl starý muž.
„Já věděl, že dorazíš… hm… dorazíte,“ mrkl na Donnu. „Je tu strašná nuda! Vezmete mě s sebou, že jo?“ ujišťoval se Jack.
---------------------------------------------------------------------------------------------
vysvětlivky pro neznalé: Restaurant na konci vesmíru je luxusní restaurace, kde si můžete vychutnat prvotřídní jídlo (předvedou vám dokonce turovité zvíře, které touží po tom být snědeno a samo vám nabídne své nejchutnější části) a sledovat při tom zánik vesmíru. Zaplatit za tenhle špás je poměrně jednoduché: prostě uložte do banky pětník a za pár miliard let, třeba právě na konci vesmíru, si vyzvedněte úroky.