Kam zákon nedosáhne

Lavoisier vyznává princip "nedávejte jim rybu, ale síť".
Jestli je dojímavé, jsem ráda.

Tak tos měl úžasné štěstí. Podobně jako Severin.

Lavoisierové jsou svým způsobem poklad.
Vždycky když někdo jedná podle srdce / soucitu, a ne jen podle holého rozumu, je svět o kousek hezčí.
Však to víš.

Přesně tak.

Ne. Původně nebyla žádná smlouva. Prostě s klukem vydrbali.
Hrajou na to, že dané slovo jde jenom obtížně zrušit. Severinův strýc si pojistil, aby mu Severin slíbil věci ústně a velmi závazně.
Pak mu napočítal školné, oblečení, blablabla, to celé sám navýšil asi na dvojnásobek.
Tohle se dělo postupně od doby, kdy bylo Severinovi asi tak jedenáct, do doby, kdy se o tom dozvěděl Divjakov a vymohl Severinovi stipendium. To mohlo Severinovi být tak 19. Pořád ještě neměl příjem.
Severinův strýc počítal s tím, že pro něj bude Severin dělat výhradně černou práci. Touhle dobou nastavil věci tak, aby se Severin zničil dřív, než stihne ten dluh splatit. Na to poukázal... teď už nevím, který z opatových vyjednavačů. Tak se vůbec povedlo dosáhnout toho, že Severin směl do Dubogradu na další studia. Strýc mu tam zaplatil rok, další rok už přišlo to stipendium.
Touhle dobou je v zásadě jedno, kolik ten dluh dělá, důležité je jenom to, že to není částka, kterou by Severin dal snadno dohromady.
Celou dobu to narůstá o úroky.
Severin bude studovat dál asi tak 10 let. Strýci dojde trpělivost a začne peníze vymáhat. Severin to nemá z čeho platit, protože prakticky nemá příjem (studuje nebo je na praxi, což znamená, že ho živí a šatí jeho mistr nebo ten, u něhož vykonává praxi, ale peníze do ruky nedostane, nebo jenom jako drobný dárek). V tuhle chvíli do věci vstoupí Leyland, kterému utekl Hugh Talbot a on potřebuje jiného černého mága. Odkoupí dluhy i s úroky a oznámí Severinovi, že teď tedy dluží jemu, Leylandovi. Možná v tuhle chvíli vznikne nějaká smlouva, ale Severin je už natolik zády u zdi, že nemá prostor pro vyjednávání. Myslí si, že mu to za jistotu místa stojí. Leyland neřekne nic o tom, jaký bude Severinův plat.
V Glastonbury pak Severin nedostane místo mistra lektvarů (i když tu práci reálně místo Kelleyho často dělá), ale místo léčitele. Z léčitelství má jen asistentský titul, ne mistrovský. Tohle použije Leyland jako východisko pro určení toho platu. (Pokud vím, nebyl určený minimální plat, takže Leyland mu nemusel dát nějakou konkrétní sumu.) V tuto chvíli už Leyland říká - ano, můžeš odejít, pokud mi zaplatíš celou částku i s úroky, jsi okamžitě volný. Pokud ne, máš zatracený problém a postarám se, aby ti odebrali pečeť. Severin se bojí, že by mu s pomocí neschopného / všeho schopného Kelleyho mohli nastražit práci, kterou by pak v cechu mohli žalovat a tak ho opravdu o pečeť připravit.
Dál mu dluh v podstatě narůstá, protože Leyland ho nechá platit všechny ingredience pro (školní) laboratoř, přestože většina z nich je používána pro výuku nebo pro školní špitál. Leylandův argument je, že Severin má dovoleno používat vybavení laboratoře i pro sebe.
V tuhle chvíli se Severin aspoň trochu vzpamatuje a začne z těch ingrediencí, když už je tedy stejně platí všechny, vařit i lektvary, které prodává. Leyland reaguje tím, že Severina nepouští z areálu školy, a tak musí Severin platit gildě za doručování svého zboží zákazníkům, místo co by jezdil na trhy sám. Leyland mu nedává nic, protože si přece u něj Severin svůj dluh "odpracovává". Leylanda nezajímá, jestli má Severin co na sebe a tak - Severin je tak trošku ve vakuu: kdyby studoval u nějakého mistra, byl by mistr povinen ho živit a šatit (a za to měl právo na veškeré výrobky ze Severinových rukou), ale tady Leyland nemá žádné takhle dané povinnosti. Jak se na začátku "domluvili", respektive jak si to na Severinovi vydíráním a zastrašováním zajistil, tak to je.
I tak se Severinovi povede během dalších let shromáždit dost, aby mohl Leylandovi ty peníze hodit pod nohy. Přijde o všechno, ale zvládne to.
To se stane v době, kdy je mu 41 let. Takže dluh postupně rostl 30 let.
Vycházím ze způsobu, jakým se člověk mohl dostat do otroctví pro dluhy (protože to to defakto je), ze způsobu, jakým drželi v čajovnách gejši (je to líp zdokumentované než ta historická otroctví pro dluhy a v zásadě jde o totéž - na začátku je velký jednorázový dluh a z něj se postupně stává strašná obludnost už jen působením času), a z reálných příkladů z života (člověk, který nějakých 10 let dával příbuznému peníze a pak se najednou zbláznil a podmínil si půjčku, v danou chvíli jinak nezískatelnou a pro toho příbuzného životně důležitou, tím, že mu ten příbuzný splatí v nesmyslně krátkém termínu trojnásobek, nebo budou děsné sankce).
Severin do toho neměl a ani nemusel lézt, jenomže v těch 11 letech neměl ani páru, že se jeho strýc (čerstvě objevený Leylandem) a Leyland na něj vlastně domluvili. On totiž opat nabízel, že bude Severinova studia financovat z klášterních peněz. Tohle Leyland odmítl - věděl, že z opata by zdaleka tolik nevyrazil, zatímco Severinovu strýci na Severinovi nijak nezáleželo a klidně ho nabídl k oškubání.

Přesně tak! Páč to by nebylo k životu.

Je! A škoda, že se k němu Severin tehdy nedostal.
I když, zas by nepoznal opata.