Tajemná zákaznice

Přijela k nám na sklonku léta. Elegantně seskočila ze sedla svýho grošáka, rozrazila dveře saloonu a podmanivým hrdelním hlasem povídá: „Kde máte kováře?“
Zatímco se chlapi předháněli, kdo jí zaplatí pití, Rudy se postavil a: „Kovář jsem já,“ pravil zvučně, aby přehlušil všechny ty uslintaný tlučhuby.
Stočila k němu pohled svých třpytivých obsidiánových očí.
„Můj kůň potřebuje novou podkovu. Jestli to stihneš do soumraku, dobře zaplatím.“
A tak Rudy v záři zapadajícího slunce dokončil svou práci a přijal naditej měšec.
Na jméno se nezeptal. Kdyby to udělal, možná by ho článek o popravený nájemný vražedkyni Mary Sue Morstanový překvapil víc.