Po mazanci a mazanici

Už dva dny hostila českomoravskou delegaci. Vzduchem létaly lidové písně, pivo, klobásy, víno, svíčková, hruškovice, něco, čemu říkali mazanec, a spousta dalšího alkoholu. Když dostali darem obraz zachycující trolí války, smáli se jako šílení (tedy po tom, co jeden z nich do zbláznění opakoval slova mazanec a mazanice). To zůstalo ztraceno v překladu.
Bylo dlouho po půlnoci, když Rowena opouštěla kanceláře mezinárodní kouzelné spolupráce, ministerstvo bylo tiché a klidné jako už dlouho ne. Náhle se kdesi z útrob labyrintu chodeb ozval táhlý výkřik. Vytasila hůlku.
Křik přestal. V dálce zazněly kroky a něco taženého po podlaze. Pak bylo zase ticho.