Hledám tvou matku, synu, starče

Narodil jsem se těhotný.
„Není to zrovna obvyklé,“ řekli máme doktoři, když ze mě vyndali vrásčitého stařečka, „ale stává se to. Musíte vašemu obsynovi najít maminku, my ho do ní zašijeme, a pokud to bude jeho pravá biologická matka, tak se život vnoučete vrátí do normálních kolejí.“
„To nedává smysl!“ zoufala si.
„Čas je občas prevít,“ krčili rameny.
Rostl jsem a potomek mládl. Dost jsme se hádali, rozčiloval se, ať mu laskavě neříkám „mé dítě“, když je o tolik let starší.
Poznával jsem jeho povahu, z vrásek se vylupovaly rysy.
Usilovně hledám svou nevěstu, jeho mámu. Budeme si všichni podobní.