Cesta

Občas je těžké držet se správné cesty.
Když ti v horkém dni stéká pot dolů po krku a k zešílení svědí přesně tam, kam už nedosáhneš.
Když se ti promačklina přilby zarývá přímo pod oko a slibuje další do sbírky jizev.
Když se ti žaludek svírá hladem a hlava třeští žízní, když se nemůžeš pořádně nadechnout, když ti krev plní ústa...
Dokud jsou kolem ostatní, musí tvoje tvář zůstat skryta.

Ale pak zahlédneš v davu někoho ve stejné přilbě a víš, že přes všechno jsou tvoji lidé stále ještě naživu.
Tehdy se správná cesta jeví jako ta nejjednodušší v galaxii.