Mandalorian

Luke znovu přepočítal studenty, a zamračil se.
Grogu už měl být zpátky z prázdnin, ale pořád ho nikde neviděl.
Zavřel oči a ponořil se do Síly. Mrňous byl blízko, dokonce uvnitř chrámu. Docela se mu ulevilo - naposledy, když byl Grogu venku bez dozoru, zdecimoval místní žabí populaci - ale znepokojovalo ho, že Síla ukazuje do rohu místnosti, kde nikdo nestál.
Nikdo, kromě koule oblečení.
Šťouchnul do ní, a koule něco zažvatlala.
Rychle ji začal loupat, vrstvu po vrstvě, než se na světlo konečně vyvalil Grogu, na tunice připnutý lístek papíru.
Grogu je nachlazený, stálo na něm, měl by zůstat v teple.

Muž v podivném brnění letmo zkontroloval levitující polokupoli. Mrňous se právě kochal rozkvetlým kaktusem a kamínky zkoušel trefovat přibližující se ukazatel stlučený z trouchnivějících prkýnek. Když některý letěl mimo, Mrňous mu ledabylým pohybem své tříprsté pacičky nenápadně pomohl.

***

Dorazili k oáze. Djarin kývl na kupce, zatímco Prcek zaparkoval prckomobil u tůňky a zamával na obrovitého banthu. Když si zvíře jen otráveně odfrklo, prckovy špičaté uši zklamaně zplihly.

Najednou z tůňky vyskočila obrovská ropucha.

Djarin ten pohyb sotva postřehl, ale ve zlomku vteřiny zmizela v Mrňousově prťavé puse.

Prcek polkl. Na jeho tváři se rozlil blažený troubovský úsměv. Uši vystřelily nahoru.

„Hm… takže Jediové toho malého nechtějí a prostě ho poslali zpátky jako expresní zásilku.“ Bo-Katan Kryze, vládkyni Mandaloru, vzniklá situace pobavila. Něco takového nečekala ani Zbrojířka, natož Djarin samotný.
„Mandaloriané se mnohokrát ujímali sirotků nebo opuštěných dětí. Vychováme z něj jednoho z nás, když ho vlastní odmítli. K Djarinovi má už tak větší pouto, je pro něj jako otec.“
„Je pro mě důležitý, ale nejsem jeho biologickým otcem.“
„To není žádná komplikace. Po podstoupení rituálu v živých vodách se staneš jeho otcem a učitelem… a on bude tvým synem. Budete opravdový klan dvou. Souhlasíš, Djarine?“
„Souhlasím.“
Byla to správná cesta.

Přistáli na malé planetce někde na okraji Galaxie. Ne, že by tu bylo co dělat - ani ten nejzoufalejší zločinec by se neschovával zrovna tady - ale Razor Crest už pár dní vydávala hodně ošklivé zvuky a Din nechtěl riskovat, že uváznou uprostřed ničeho.
Grogu mezitím ťapkal kolem.
V křoví zachrastilo, a na světlo se vynořila…
No…
Byla to taková růžová, pípající koule. Nevypadala moc hezky, ale jedle určitě. A zakousnutelně.
Natáhl po ní pacičky.
V křoví se zaleskly černé oči. Desítky černých očí.
Podle Encyklopedie Galactica žijí porgové v koloniích čítajících až stovky kusů, a jsou velmi ochranitelští ke svým mláďatům.

Planeta, na které přistáli, zela prázdnotou. Pod spalujícím Sluncem nežila žádná mimozemská rasa. Dařilo se tu jedině ještěrkám, z nichž mnohé dosahovaly rozměrů vesmírných křižníků. I zbroj z beskaru byla, na této odpadní planetě, nevýhodou. Mandalorian krátce zalitoval, že ji nemohl nechat v Razor Crestu, zato jeho svěřenec takové starosti neměl.
Grogu zvědavými očky pozoroval hory odpadků. Tahle pouštní planeta pro něj byla ráj.
„Najdeme ten vzácný kámen a zmizíme odsud.“ Mando se ohlédl po malé ještěrce. „Nerad bych potkal ty větší, Gro…“
Grogu už hledal, svým osobitým způsobem.
„Vyplivni to. Ta gumička ležela na poušti.“
To zelenému stvoření nevadilo.

Tatínek něco vaří. Hrnec nad ohněm bublá a voní, ale něco tomu chybí. Něco jako… Aha! Přestaň se cukat!
Ta se musí prvně vykuchat!
Vykuchat? Pak už to nebude ono. Tak teda svačinka. Stejně mám už hlad.
Hmmm… Ty vypadáš dobře. Křupavě. Hlavně ty nožičky. Šup s tebou do polívky!
Osi'kyr… Fuj to je!
Fuj? To není fuj, táta tomu nerozumí.
Něco mu přece musí chutnat…
Tohle?
Vidíš ty puntíky? To znamená jedovaté! Bude ti špatně!
Už jsem to snědl a jedovaté to nebylo.
Co třeba…
Neutíkej, večeře.
Co to zase… Ka'ra, pane, jste v pořádku? Grogu, okamžitě se omluv!

"Takže každý, kdo vlastní tenhle meč, se stane vládcem Mandaloru?"
"Tak jednoduché to není. Musíš meč získat v souboji. Jenom potom je vláda legitimní."
"Nejdřív ho měl Pre Vizla, toho porazil Darth Maul. Ale pak přece Maula porazil Císař, takže Císař měl nárok?"
"Ne-"
"A Císaře pak porazil Vader a Vadera porazil Luke Skywalker, takže Skywalker?"
"Ale ani jeden si ten meč nevzali, tak se to nepočítá!"
"A když ta divná potvora porazila Dina a vzala mu meč a pak si meč vzala Bo-Katan, to se taky nepočítá?"
"Ne, nepočítá!"
"Neměli byste možná přejít na demokracii, to by bylo jednodušší."

Občas je těžké držet se správné cesty.
Když ti v horkém dni stéká pot dolů po krku a k zešílení svědí přesně tam, kam už nedosáhneš.
Když se ti promačklina přilby zarývá přímo pod oko a slibuje další do sbírky jizev.
Když se ti žaludek svírá hladem a hlava třeští žízní, když se nemůžeš pořádně nadechnout, když ti krev plní ústa...
Dokud jsou kolem ostatní, musí tvoje tvář zůstat skryta.

Ale pak zahlédneš v davu někoho ve stejné přilbě a víš, že přes všechno jsou tvoji lidé stále ještě naživu.
Tehdy se správná cesta jeví jako ta nejjednodušší v galaxii.