Za mlhou
Tohle prostě není veselý téma.
Díváš se na mě a v očích máš mlhu. Vím, že ty nevíš. Víš, že já vím? Možná tě to už ani nenapadá.
"Sesternica?" zkusíš nejistě.
Všechna ta léta u tebe doma. Všechny ty návštěvy koupališť a zámku. Všechno to korzování po náměstí, pizza a večerní sklenky. Všechny ty básničky, příběhy a snídaně, večery na dvorku a krmení koček. Všechny ty dopisy a vzkazy a přání. A proti tomu všemu mlha, kterou už nic nerozežene. Beznaděj a zároveň neodbytný pocit, že už nemám nárok to od tebe žádat.
"Ne. Pravnučka," vysoukám ze sebe. Uvnitř pláču, ale navenek nesmím, ještě ne.
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
Neveselý, ale dokonale
Neveselý, ale dokonale napsaný... Dík
To je tak strašně těžký.
To je tak strašně těžký. Ještě jsem to nežila a hrozně si přeju, abych nemusela.
Je to napsané, až to bolí.
Dojemný, plný lásky a
Dojemný, plný lásky a krásných vzpomínek.
Auvajs
Tohle je tak strašně reálně bolavý... ale přitom vlastně krásný těma vzpomínkama, tím vztahem. Kousíček tohohle jsem si prošla, ale ne tak zblízka, abych to uměla takhle vtělit do slov. <3
Smutné. Bolavé.
Smutné. Bolavé.
Hrozná nemoc. To je tak
Hrozná nemoc. To je tak smutné...
Tak. Nejsou na to slova...
Tak. Nejsou na to slova...
Jak já tohle znám a hodně
Jak já tohle znám a hodně zblízka... Sakra zlá nemoc.
Bolestné, o to bolestnější,
Bolestné, o to bolestnější, žes to sepsala tak dobře.
Děkuju moc za všechny
Děkuju moc za všechny komentáře. :) Je to už tři roky, co odešla, a takhle to měla až snad ten poslední rok, možná dva, ještě jsme to neměli tak špatný.. ale člověku je to strašně líto, že všechny ty společný vzpomínky už jsou jenom jeho. Že už vás blízkej člověk najednou nezná...
*objetí*
*objetí*
To je tak hrozně smutný.
To je tak hrozně smutný.
Chjo. Bolavé téma, ale je to
Chjo. Bolavé téma, ale je to moc dobře napsané. Musím říct, že mně prababičky i pradědečkové odešli ve stavu, kdy se ještě nestačili zamlžit, možná je to nakonec dobře.
Smutné drabble.
Smutné drabble, ale ty pocity popisuješ přesně. Vím z vlastní zkušenosti.
napsala jsi to moc krásné, i
napsala jsi to moc krásné, i když je to moc smutné téma
Je to hrozně smutný a vlastně
Je to hrozně smutný a vlastně i k vzteku. Ten pocit o jednostranných vzpomínkách... auvaj. Zažíváme to teď taky, v maličko jiném vydání, nebo fázi. Těžko říct.
Ale bude podstatný si držet tu dobrou část, jak to jde