Časovaná bomba

Na můstku začínala denní směna. U kormidla seděl Sulu, u věděckého stanoviště se skláněla Spockova štíhlá postava. Kirk si připomněl, aby ho poškádlil kvůli včerejší povinné zdravotní prohlídce. Posadil se do křesla, nadechl se a... kvííík. Strnul, sáhl za sebe. Tribl! Malá chlupatá příšera, která minule zamořila celou loď! Potlačil zalapání po dechu, ale zděšení se mu muselo promítnout do tváře, neboť od vědeckého stanoviště se ozvalo: "Podle vašeho výrazu soudím, že se vám váš nový anatomický polštářek nelíbí, kapitáne?"
Zamžikal. Polštářek?! Chlupaté cosi se nehýbalo. Rozhlédl se. "Kdo...?" Pak si všiml zcela nevulkánsky samolibého výrazu ve tváři vědeckého důstojníka.