Scéna vychází z textového RPG a nedalo mi to, abych ji s tématem kolovrátku nezpracovala jako drabble. Opět jsem zavítala k mým oblíbeným démonům, tentokrát o generaci starším než jsou Lucifer s Mefistem.
Scéna se mu pořád odvíjela před očima. Nedokázal ji vymazat, opakovala se jako smyčka.
Chvíle, kdy vzal Dorian jeho hlavu do dlaní i slova, která zazněla.
„Omlouvám se za troufalost.“
A pak přišel polibek. Uznával, že byl jedním z nejlepších v jeho životě. V duchu si přál, aby ta chvíle nikdy neskončila, ale to nešlo. Oba měli vlastní povinnosti, nehledě na rivalitu. Vždyť to on nastoupil na trůn, ne Dorian.
Vešel do ložnice.
Je to jako kolovrátek, až na to, že ten přede. Nesmíme spolu být, i kdyby to myslel vážně.
Padl po zádech na postel.
„Ksakru, Doriane. Co teď?“
Postavy: Dorian a Chrono, oba OC
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit