Zbojnické probuzení

Leží na zádech a sleduje orly kroužící na obloze. Horké slunce už je vysoko nad Pálenicou a plní vzduch vůní mateřídoušky. Les šumí a trsy trávy mu podpírají hlavu. Která tak bolí a lepí se sraženou krví.
Pomalu se nadechuje. Připomíná si, kdo je, kde je a proč. Opatrně se zvedá. Jde to. Je živý a může jít.
Jít za nimi!
Nejdřív se vydá utišit žízeň k pramení Ráztoky. A pak dál.
Zradili ho, rozrazili mu hlavu, ukradli jeho podíl a nechali ho na Holičkách zemřít. Když je nedožene hned na Spiši, půjde až na Oravu a Bystrá bude hořet!