Dvornost sama

Jsme laskavost sama. Přinesli jsme dary – šperky, zlaté skříňky, vzácné ptáky ve zdobných klecích.
Pravda, jednoho, dva jsme od té doby snědli.
Náš hlad stále narůstá.
Vyrovnáme se s pár stříbrnými vlasy, jež se jí objevily ve vlasech, ačkoli bychom mohli nadbíhat o polovinu mladším dívkám.
Jsem ochotni přehlédnout vrásky kolem očí i tu nespokojenou, která jí občas zatěká v koutku úst, když se milostivě věnuje hostům.
Dopřáváme jí iluzi volby i její věčné ženské práce.
Je tu ten chlapec, ale od nového vůdce smečky se přímo čeká, že zabije lvíčata svého předchůdce.
Milujeme tvou ženu, Odyssee. A tvůj trůn.