Jeden krok dopředu a dva zpátky

„Je to od něj hezké.”
„Hezké?” zeptal se terapeut.
„Ano,” přitakal. „Nemusel mi nabízet takový velký úkol. Ale možná změní názor. Zasloužil bych si to.”
Ticho se rozlehlo pracovnou.
Harry to dlouho nevydržel. „Zasloužil! Byla to hrozná ostuda!”
„Aha. Co kdybys začal od začátku?”
„Měl jsem promluvit na setkání, ale teď to určitě zruší. Málem jsem jim ublížil!” Skousl si ret. „I když… Možná to panu Riddleovi nevadilo. Pracuje s dost… vznětlivými lidmi. Takže… to možná bylo to správný?” Usmál se, když z něj ta tíha spadla.
Terapeut si odkašlal, odložil notes a mírně se předklonil. „To mi ještě vysvětli.”