O půlnoci se ve mlýně začaly dít věci. Roztočilo se kolo, do pytlů se sypala mouka. „Krucipísek,“ zaklel do té doby tvrdě spící Libor, „to je probuzení. Co se to děje?“
„To já,“ pravila postava, která se před ním náhle zjevila. „Straším tu takhle už roky,“ dodala smutně.
„A jde tě nějak vysvobodit?“
„Jde. Musel bych ti dát pár facek. Víš, já byl na všechny hodný. Tak tu za trest straším.“
„Tak mi těch pár facek dej, ale pořádných. To snesu,“ usmál se Libor.
Ozvaly se dvě facky a pak mlýnicí zazněla radostná věta: „Děkuju, konečně je můj duch svobodný.“
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
chudák duch, jak k tomu
Aries
chudák duch, jak k tomu přišel, strašit za to, že byl hodnej
Hm, to je za dobrotu na
Dede
Hm, to je za dobrotu na strašení - ještěže se dal duch tak snadno vysvobodit :) Libor byl borec:))
No teda, to je poprvý, co čtu
Tora
No teda, to je poprvý, co čtu, že duch byl vysvobození tím, že musel zfackovat pocestného :) doba se evidentně mění !