Bylo by divné nerozloučit se s Templáři...
Pro Lejdynku a Rorica a všechny ostatní :)
Crevan je Crevan
Dafné mu vletěla do náruče. Konečně ho viděla po mnoha dnech ticha a starostí. Pak jen videohovor a teď byli konečně s Pedrem spolu.
Nedaleko nich Blue Tits svíral v náručí po mnoha měsících svou ženu a dcerku.
Seržant Kugel, výstrojní, objímal svou stařičkou maminku.
Dokonce i mladý vojín Kowalski se vítal se svojí rodinou.
Otec Dominik objímal stejně starou jeptišku, svou sestru.
Crevan stál stranou a kouřil. Byl sám. V očích měl dálky a zvláštní stín, který se objevil v posledních měsících.
Velmistr si stoupl vedle něj.
"Tenhle turnus končí."
Crevan mu předal cigaretu.
Velmistr potáhl.
"A nový?"
"Začíná..."
První odstavec je krásný,
Aplír
První odstavec je krásný, všeobjímající. A druhý je jako život sám.
Díky
Renard
Děkuji, že se ti to líbí a děkuji i za tvé komentáře, které mi, jako nováčkovi zde, hodně dodávaly odvahy a chuť psát dál :)
Krásné, smutné, ale má
Lejdynka
Krásné, smutné, ale má velmistra :)
Díky
Renard
Crevan bude mít vždy svého velmistra. I když bude sám. :)
Děkuji za ukázání mi těchto stránek i téhle taškařice. Stálo to za to:)
(i za ty věci ťukané do mobilu)
To mi povídej. Vytváření
Lejdynka
To mi povídej. Vytváření drabblu o vlacích na mobilu v Terezíně asi chvíli nezapomenu. Nemáš za co, já děkuji žes do toho šla a že ses do Spirál tak ochotně ponořila se mnou :) A moc mě bavilo tě číst!
Radost se smutkem. Ráda jsem
Aries
Radost se smutkem. Ráda jsem tě četla
Takový je život
Renard
Děkuji. Bylo mi potěšením pro tebe i všechny ostatní psát. A byla radost najít tvé komentáře pod povídkami