Jako noc a den

Většinu roku opálený Sirius budil dojem milovníka tropického počasí. Pravda však byla, že vedro nesnášel a nejradši míval, když slunce konečně zapadlo a nebe zakrylo černé plátno plné hvězd, které tak rád pozoroval. V noci se taky daly dělat všechny ostatní věci, které měl tuze rád. Tedy, ne že by si i přes den nemohl člověk zatančit nebo zašukat, ale tmavé kulisy, ozářené pouličními světly, neony či ohněm, byly přece jen přiléhavější.
O Edwardovi málokdo věděl, že jeho nejoblíbenější místo leží uprostřed sluncem zalitého moře, v malé dřevěné loďce, na jejímž dně se v dopoledních paprscích duhově lesknou nasbírané lastury.