Pomalu se procházejí noční krajinou na dohled od města, na první pohled muž venčící skotačícího, neuvěřitelně zabláceného psa.
Vzduch voní jako rozkvétající léto a hlína a déšť, nebe se třpytí hvězdami a Removi se dýchá volněji než obvykle.
"Tichošlápku, ty vole," ujede mu, když se Sirius rychle promění a ohodí ho přitom blátem.
Sirius se jen bezstarostně zasměje.
Později se ohřívají u krbu a procházejí staré fotky, ze vzpomínek tentokrát zmizí stíny, které se jimi jindy proplétají; povídají si a snaží se udržet ráno co nejdál, až společně usnou na pohovce. Oba spí spánkem klidnějším, než zažili za celé roky.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Já nebrečím. Ty brečíš!
Kleio
Já nebrečím. Ty brečíš!
Haha bahno, máme rádi bahno,
Menhir
Haha bahno, máme rádi bahno, bahno vede k romantickým chvílím, uctívejte bahno! Moc krásné :-)
<3 <3 <3 Jo…
strigga
<3 <3 <3 Jo…
To je krásné :)
Esti Vera
To je krásné :)