Ohnout hřbet a zase ho narovnat

Ferdinand nevědomky vyšpulil svůj i tak nadměrný habsburský pysk, ale bez chvění ruky nakapal na velký list papíru vosk a přitlačil svou arcivévodskou pečeť.
Před vyslancem se ohnul čelem k zemi a uznal Solimána za vládce svrchovaného, otce a Bohem vyvoleného pána všeho světa. Odteď byl velkovezírem a všichni ostatní vezírové se stali jeho bratry. Tribut byl vyměřen, příměří zachráněno. Uhersko bylo uchráněno před násilným odvodem obyvatelstva do otroctví a nastal čas mírnit hladomor.
Ferdinand za svůj ohnutý hřbet vyhrál uherský trůn, přítomnost osmanského velvyslance ve Vídni a dvě stě padesát cibulek vzácných rostlin ze Solimánovy vítězné výpravy v Kazachstánu.