Vystrkujte tykadla!

"Vy jste mi, Anežko, tuze - ale tuze - krásná."
Anežka nevěřícně kroutí bulvami.
"Vy se mi, Anežko, tuze - ale tuze - líbíte."
Anežce začíná být nevolno, (jako když Jean-Paul Sartre píše).
Pan Inženýr Vincenc Kvapil se při prvních potkáních neženýruje.
"Vy jste mi, Anežko, jako kvítek v rozpuku."
Anežka se rozhlíží po okolí. Tu strom, tamhle lavička, koš s odpadky...
Pan Inženýr hledí zasněně před sebe. Nevšimne si, že ho Anežka obejde směrem ke stromu a chlípně z něj odchlípne...
Kvapně vede si své Kvapil: "Vy se mi, Anežko..."
Rána.
Překvapený Vincenc si z vlasů vybírá kousky rozlámané kůry.
Vincenc Kvapil, netykavka.