Drabble navazuje na Plaisir d'amour.
V měkkém světle lampy tančí stíny, nikdo je však nevnímá.
„Kde zlato vzal bůh lásky, z které žíly,
na ty dva copy kadeřavých vlasů?“
Hlas láskou zvroucnělý, zněžnělý.
Dřevo zpívá jako nikdy předtím.
„Kde v trní růže? Z kterých zeměpásů
ten křehký sníh, v nějž dech a tep se vlily?“
Esmeralda, schoulená, ruce objímají kolena, oči mladíka.
Ten hlas, ty oči… kde ses toulal tak dlouho, chtělo se jí zvolat, každá minuta, kdy jsme nebyli spolu, je promarněná, ztracená… Udělám cokoliv, jen být s tebou… tvrdé kůrky jíst, spát po stájích, jen být s tebou…
Stíny se zatřepotaly, lampa zhasla.
Zajisté mé vzdělané publikum poznalo, že Dřevo pěl sonety, jejichž autorem je Francesko Petrarca. Aby mu krásná Esmeralda porozuměla, použil překladu od Václava Renče.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Teda, to je romantika!
Arenga
Teda, to je romantika!
Vskutku. Dřevo se ve slunné
Tirik
Vskutku. Dřevo se ve slunné Itálii přiučil umění milovat.
Dřevo je skutečně kavalír.
KattyV
Dřevo je skutečně kavalír. Aby mu dáma porozuměla i k překladu se sníží. Jinak by jistě pěl v originále.
Oh, krasavice modrokrémová,
Tirik
Oh, krasavice modrokrémová, to zajisté, italština jest jazykem milovníků hudby.
Jestli Dřevo zpíval, jako
ioannina
Jestli Dřevo zpíval, jako nikdy předtím, tak se nedivím, že Esmeralda slastí skoro omdlívala.
Umí dobře vybrat verše, chlapec.
Vskutku, dámo, jsem poctěn
Tirik
Vskutku, dámo, jsem poctěn vaší pochvalou, Dřevovi poklonu předám.
Nádhera. Víc dodat nedokáži.
mila_jj
Nádhera. Víc dodat nedokáži.
Lístečku dubový, uctivě se
Tirik
Lístečku dubový, uctivě se klaním.
Tiriku, ne to co předvádí
Regi
Tiriku, ne to co předvádí soubor na jevišti, ale život sám, to je ta pravá romantika...
Pravdu máš, sovičko obrýlená.
Tirik
Pravdu máš, sovičko obrýlená.
Nu vida, Dřevo! A takové to
Martian
Nu vida, Dřevo… A takové to bývalo dřevo. ;)
Modrý koníku, každé dřevo se
Tirik
Modrý koníku, každé dřevo se jednou listem oděje, květem osype a plody vydá. Možná teď nastal ten správný čas.