Duet

(Dusání nohou, dvojí náraz. Zaklapnutí dveří.)
BARTOLOMĚJ: (buší na dveře. Vyděšené, zpovykané crescendo piana - chci ven.)
DAVID: (smířlivě - nemá to cenu.)
BARTOLOMĚJ: (kopne do dveří. Zhluboka si povzdychne.)
DAVID: (krátké, tázavé piano, jako oslovení.)
BARTOLOMĚJ: (stydlivé, váhavé piáno - jsem tady.)
DAVID: (udělá k němu krok. Ve tmě kumbálu zakopne o kýbl. Randál.)
BARTOLOMĚJ: (starostlivý trylek.)
DAVID: (dvě noty. Je v pořádku. Znova Bartoloměje osloví.)
BARTOLOMĚJ: (půlová a čtvrť, s intonací omluvy.)
DAVID: (klidně, ale lehce vyčítavě - měls se mnou mluvit dřív.)
BARTOLOMĚJ: (omluvné piano - měl jsem strach.)
DAVID: (konejšivé dvoutaktí - dostanem se z toho. A nejdřív z tohohle temnýho kumbálu.)