O Vlkovi a Ovečce

„Bééé,“ udělala Ovečka a přežvýkla trs trávy.
Vlk ji pozoroval, zavrtěl chundelatým ocasem a pak řekl: „Jsem zlý a bydlím v temném lese.“
Ovečka na něj upřela své modré oči. „Ale já se vlků nebojím.“
„Jsi nějaká odvážná. Chceš si hrát?“ zavrčel Vlk.
„Možná. Jestli na to stačíš,“ prohodila ledabyle a zase se sklonila k trávě.
Vlk zvědavě přišel blíž. „Vážně se mě nebojíš?“
„Bééé,“ potvrdila. A rozběhla se k ohrádce, vykopla hrazení a vydala se mezi tmavé stromy.
„Počkej, já tě dostanu,“ zasmál se hladově Vlk a následoval ji.
A pokud se v lese neztratili, tak tam běhají dodnes.