Člověk ty věci nějak podvědomě pochytí. Kdy má stihnout vlak, který sice není poslední, zato na něj navazuje poslední autobus; nedramatické zpoždění započítáno.
Odhadne, kdy zvednout hlavu, aby pozdravil občerstvovací budku v Moravičanech, kolem níž se plavil, Brandýs, kterým projížděl na koni, Choceň – pokud výjimečně mířil na Broumovsko, musel si připomínat, že má opustit hlavní tah a přestoupit.
Co dál? Místa se skvělými názvy: Žichlínek, Bezpráví.
Lucerna Kopečku.
Pak si zčistajasna vybaví, jak se jako malý bál, že obří kovové okřídlené kolo sjede z okraje střechy nádraží rovnou na lidi.
Divný časy, dávný časy, kdy si myslel, že má domov.
To je krásně zvláštní střípek
Apatyka
To je krásně zvláštní střípek.
Souhlas, ale ten konec je jak
Aries
Souhlas, ale ten konec je jak studená sprcha
Děkuju. Cesty vlakem vzbuzují
Birute
Děkuju. Cesty vlakem vzbuzují poetiku :)
To je krásně napsaný a
Aveva
Díky. Nemůže být vždy B-oř
Birute
Díky. Nemůže být vždy B-oř-islav. To jsou ty fandomy ze života.
Domov je tam, kde si pověsím
Lady Peahen
Domov je tam, kde si pověsím klobouk... Třeba i ve vlaku...
A to je hezky řečeno.
Birute
A to je hezky řečeno.
Zajímavá nálada
netopýr budečský
Zajímavá nálada