Prorokovaný pád

Kampaň směřující k dobytí loděnic Sluis Van vrcholila a Plutovi přišlo, že říct si o názor kočovné věštkyně nemůže uškodit.
„Jáj, mladý pane, tím se vůbec netrápte!“ zaskřehotala, jen co se podívala do otřískaného sněžítka. „Vidím v dáli ten dok veliký, jehož sláva a vzpupnost vás tam s celou flotilou láká, ale na to jedu vezměte, že stresujete se ouplně zbytéčně. Ten svět celý padne bez jedinejho výstřela a další desítky let ho vojáci v bílém budou držet tak pevně v rukou, že se hu toho až nudou kousat budou. Dostanu tři kredity, pěkně prosím.“
Znělo to docela slibně, co?