Když Vlk poprvé přišel k Oveččině ohrádce, netušila, že se z obávaného nepřítele stane nejlepší kamarád.
Když se poprvé připlížil k její ohrádce, měl hlad a chtěl ji snít, ale to zvláštní světýlko v jejích očích ho donutilo na hlad na chvíli zapomenout.
Místo toho si hráli. Netušili, že díky tomu mezi nimi vznikne pevné pouto, které vydrží vše, co jim osud přinese.
Když se teď přiblížil k její ohrádce, už nebyla vyděšená a vyplašeně s bekotem neutíkala s ostatními ovcemi na vzdálenější konec paseky.
Když teď Vlk přicházel k Oveččině ohrádce, už ji nechtěl sníst. Teď ji měl rád.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
To je krásně milé :)
Terda
To je krásně milé :)
Děkuji :)
Scully
Děkuji :)
Kéž by to tak fungovalo v
Aplír
Kéž by to tak fungovalo v životě s nepřátelskými lidmi. Líbí se mi vlkoveč!
To bohužel nefunguje. Ale
Saphira
To bohužel nefunguje. Ale občas se stanou našimi dobrými přáteli lidé, do kterých bychom to vůbec neřekli :)
Mník! <3
Gwendolína
Mník! <3
Bééé <3
Saphira
Bééé <3