Za světlejších včerejšků

Bejvávalo tu jinak.
Rozhodně tohle město kdysi bejvalo svobodnější. Člověk mohl bez obav z oprátky flusnout na sako toho, kdo ho podrazil, a když to byl vice, šerif mu na cestu domů rozmlátil ciferník. Protože chlap má prostě držet slovo.
Teď se tu plive akorát po mně, protože šerifův výklad Lukášova evangelia zní: Když zasáhneš Barnabyho pravou tvář, Barnaby nastaví levou.
Někdy ty sliny cítím ještě druhej den a přeju si utéct. Osedlat koně, odjet odsud jednou provždy a plivnout tím na celý tohle zasraný impérium vybudovaný právem silnějšího.
Pak si vzpomenu na poslední slova Majandry.
„Slunce vychází do temnoty.“