Hlavou v oblacích

„Co teď?“ posteskl si Kocour a otřel se čarodějce o hřbet ruky.
„Nechoď mi na oka!“ okřikla jej a ucukla končetinou.
„No tak, už jsem se přeci omluvil a řekl, jak moc mě to mrzí,“ zkoušel to dál.
„Myslíš, že pár sladkými slůvky to spravíš? Cha! Tak to se teda pleteš. Dala bych tě do guláša, kdybych se nebála, že na mě budeš z talířa mluvit!“
„Kočko, nezlob se, fakt jsem si toho nevšiml…“ nenechal se odbýt, vyskočil jí na rameno a ocásek omotal kolem jejího krku, „přečtu ti Harryho Pottera.“
Čarodějka odhodila rozlámané koště.
„Nevšiml?! Ten airbus byl nepřehlédnutelný!“