Jeho tělo bylo v ohni, ale to nebylo nic oproti utrpení jeho mysli.
Kde předtím byla silná vůle, zbyl jen zmatek a bolest. Zavinil to sám - a o to bylo jeho utrpení větší.
“Pomůžu ti zvednout se,” nabídla, ale jaký v tom byl smysl?
“Nemůžu změnit minulost.”
“Nemůžeš,” souhlasila, “ale můžeš litovat, a pokusit se to napravit. Můžeš změnit budoucnost.”
S hořkým smíchem potřásl hlavou.
“Není to málo?”
Smutek se v jejím úsměvu vyprávěl o tom, že i její svět byla kdysi roztříštěný na prach. Ale zhojené jizvy jen posílily její odhodlání.
Nabídla mu ruku.
“Ne. Je to právě dost.”
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit