Polibek

Od úst ji šla jedna bublinka za druhou, čím více byla táhlá dolů, z bublin se stávaly drobné bublinky. Mizející v temnotě.
Táhlá dolů kýmsi, už o sobě ani nevěděla.
Byla dávno mrtvá.
S poslední bublinkou odešla i její duše, kterou on si do hrníčku pilně chytil.
A s tělem nebohým se ještě chvíli mazlil.
Ňadra tiskl ke své hrudi, byla jako ryba.
Taková kluzká.
Tvář její svíral v dlani a pohrával si s jejími vlasy...
Věnoval ji hořký polibek s chutí kaviáru.

Dívka náhle otevřela oči.
Pohlédla do očí svého vraha.
Zamilovala se a stala nymfou.

Děvče nešťastné.