To za mejch mladejch...

Sychrávy den. Vitr syčak nepřijemny, jak nacisti v čtyryačtyrycátem.

V prořídlé frontě na příděly bylo lautr hovno, co dělat - musel si pomyslet postarší pohublý penzista ve zmijovce, a proto, tak jak to důchodci dělají, zanotoval znenadání do větru: “Jóó, to za mejch mladejch-”
“Zavři zobák pražáku,” napomenula ho před ním stojící dáma v kloboučku: “Kam se to dneska poděla spisovná mluva?”
Zatímco žena dále spílala natočená směrem k důchodci, dvě vyžle ji obracely kapsy kabátu, a rovnou i kabelky.
“Dobrej džob, ne?” Zakřenilo se potichu jedno na druhé.
To - plné ruce práce - pokrčilo rameny: “Easy - ale jinak dost shitskej den.”