Původní scénu lze nalézt v Izaiáš 39:1-2
Náš král nás vyslal do malého království na západ od naší říše.
Místní král byl prý na smrtelném loži, jeho dědicové sotva v plenkách... ideální doba na anexi, řeklo by se.
Jenže pak se monarcha záhadně uzdravil. Prý v tom měl prsty jejich bůh.
Pokud to tak bylo, byla by invaze nemoudrá, konec konců, nikdo nechce jít proti nadpřirozeným silám.
A tak jsme tady, zvědaví, co nám o tom svém bohu a jeho zázracích poví král.
Místo chval, pozvání do chrámu, či jiné náboženské okázalosti se nám dostane jenom prohlídka paláce a jeho 'bohatství'.
Tím Babylon neohromí.
Jeruzalém bude náš!
To je vážně skvělé!
Aplír
To je vážně skvělé!