Ozvěny

Zvuky teď zní jinak. Hlasitěji, v nových tóninách. Vždycky měla dobrý sluch na melodie, ale teď zachytává úplně nové. Někdy se ve svých úkrytech vyděsí, jak blízko jsou lidé. Jenže pak se ukáže, že ji její prohnané vlčí já pouze včas varuje, že se někdo blíží.

Jenže toho dne zaslechla hlasy, vysoké. Připomněly jí sestru, matku, přítelkyni z toho předchozího života. Zněly vyděšeně.
Její nohy a páteř se daly do pohybu.
Teď byli se strachem na řadě tři lapkové, kteří přepadli tu zbídačenou rodinu.

Potom v lidské podobě zvracela a v mysli jí zazníval otcův hlas, který mluvil o spravedlnosti.