Pod starým dubem

Můj milovaný manželi,

chodím za tebou den za dnem. Jako socha sedíš na pahorku a necháváš kolem sebe vše plynout. Zaznamenávám pouze pomalý dech. Občas se k tobě přitulím a povídám ti své příběhy. Jen párkrát jsem ucítil tep tvého srdce.
Před dávnými časy jsme se domluvili, že ti zanechám vzkaz, kdyby se mělo se mnou něco stát. Tohle je sbohem, má lásko, jsem starý a cítím, že brzy zemřu. Najdeš mě pochovaného pod starým dubem. Tam, kde jsme si dali první polibek. Musím se tě vzdát, můj milý ženichu, miloval jsem tě celým svým srdcem.

Navždy tvůj věrný
Sebastian