Výhra krve

Zub vyletěl do víru města. Řev stovek hrdel zaburácel až se otřásly základy. Kapka krve se rozplácla na betonu. Drobné tělo žuchlo na zem.

Alex zvaný Skřet dostával masážní nakládačku od kamioňáka Bena připomínajícího gorilího samce čnícího nad nehybným tělem.

Jenže Skřet měl životů jako kocour, a tak se po několikasekundové pauze sebral a jako blesk kopnul obra do kolene tak silně, až náklaďák zařval bolestí.

Pak to šlo samo, následovala druhá noha rychle odepsaná zezadu. Skřet se po oběhnutí octnul před bolestí staženým ksichtem, který dostal kolenem do nosu.

Příchuť výhry se mísila s železitým podtónem krve v ústech.