V záhrobí

Morenina říše byla velká. Od částečně prosluněné mýtiny u zákrutu řeky Duší, přes stinné palouky až po smrdutý, temný močál, kde trávily věčnost zatracené duše.
Rogan se nudil. Celý Náv prošel už třikrát a toužebně hleděl nahoru, kde se k nebi zvedaly větve Veledubu.
Snad by to v záhrobí bylo lepší, kdyby mu, jako ostatním mrtvým, zmizela pamět. Ale jako Černobohův potomek v to nemohl doufat.
"Už se tu nudíš?" zeptala se ho Morena a objala ho.
"Nedá se říct, že by ta tvoje říše byla zajímavá," znovu pohlédl nahoru.
Morena se usmála.
"Dobrá, můžeš jít, ale brzo se vrať."