V naprostém bezpečí

"Vaše Veličenstvo?"
"Co si přejete?"
"Nemáme k vašemu pokoji postavit stráž? Přeci jen..."
"Nebojte se, nikdo o nás neví. Všichni předpokládají, že jsem zůstal u svého vojska. To, že jsem zde, víte pouze vy a vrchní velitel třetího oddílu, kterému naprosto důvěřuji."
"Přesto, Vaše Veličenstvo, možná by bylo trochu lepší, kdybychom... Můžeme přeci postavit stráže, mužů máme dost."
"Nesýčkujte. Není se čeho bát. Žádná stráž! A to je moje poslední slovo!"
"Dobrá Vaše Veličenstvo, jak si přejete."
"Čtvrtého srpna, léta Páně 1306. Dnes se nic nestalo, ale zítra se rozhodne." pomyslel si Václav III. než se odebral do své ložnice.