Nikdo si to prosím neberte osobně, není to na nikoho mířené!
"Drzost dnešních náctiletých nezná hranic! Všichni jsou tak hrozně nezdvořilí! Co myslíš, jakmile nastoupím do autobusu, už mě všichni pouštěj sednout. Chtěj tím říct, že už jsem stará?! Vždyť je mi teprve osmdesát pět!"
"Aspoň tě někdo pustí. Já bych si sedla, ale mám to přesně naopak. Tak třeba dneska, jó. Tak si to představ, jedu takhle tramvají, je tam plno. Tak čekám, že už když nastupuju, tak mě někdo pustí. Ne. Tak se, poněkud překvapena, postavím před sedadlo, kde sedí tak patnáctiletý kluk. Myslíš, že mě pustil?! Ani náhodou. Celou cestu seděl a ještě tam překážel těma svýma berlema."
No, snad je v tom to téma vidět.
Ach jo, to je BuJaBéza. (Kterýžto pojem jsem si laskavě vypůjčila.)
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Jo, ti mladí s berlema jsou
Rya
Jo, ti mladí s berlema jsou nejhorší!
To je tak vtipné a přitom smutné. (mě je z nějakého důvodu v MHD pořád osm, furt vyskakuju s pocitem, že bych měla někoho pustit... a ti lidi pak zaskočeně hledí na moje šediny :-D)
Děkuji moc. Ale myslím, že to
Kumiko
Děkuji moc. Ale myslím, že to že vždy vstaneš tě jen šlechtí. :-D
Klasika, klasika! Člověku se
Tenny
Klasika, klasika! Člověku se nezavděčíš... :) Super drabble. ;)
Jsem ráda, že se líbilo.
Kumiko
Jsem ráda, že se líbilo.
To je tak reálné. Dycky se
Terda
To je tak reálné. Dycky se snažím pouštět a jednou pouštím pána s paní už starší (plus mínus dlouhej vlak šedesát, na věk nemám odhad) a pán mě sjel takovým pohledem, jak kdyby mu něco nevonělo, a říká paní: "Člověk jede z fitka a oni ho ještě pouští sednout". To se mě tehdy docela dotklo, ten tón jakým to řekl. Aby nade mnou někdo stál nebo mi vynadal, že nepustím, to se mi naštěstí snad ještě nestalo.
No přesně. Takováhle
Kumiko
No přesně. Takováhle zkušenost navíc člověka naprosto odradí od toho, aby příště pustil sednout.
Klasika. Zažila jsem kdysi
Carmen
Klasika. Zažila jsem kdysi paní, takovou sedmdesátiletou mladici, které jsem se asi tím vyskočením v tramvaji dotkla. A dědu-gentlemana, který byl vysloveně pohoršen, že mladá dáma by měla pouštět jeho, chlapa, a ať prý hezky sedím, on že něco vydrží, sedět může ještě dost. :D
A oproti tomu taky jednou dámu, která sice měla v tramvaji deset dalších volných míst, ale tehdy si stoupla nade mě a trousila pro sebe něco o nevychované mládeži (nevychovanému mládežnickému subjektu, tehdy asi patnáctiletému, bylo ten den strašně blbě, takže mu to vlastně bylo i jedno). To si čloěk nevybere. :D
Jo. Tohle prudění typu
Rya
Jo. Tohle prudění typu "stoupnu si nad mladýho" případně doplněné "a budu trousit uštěpačné připomínky" jsem si doslova znenáviděla, když jsem jezdila s třináctiletým synem z motolské dětské onkologie po ozařování. Nebylo mu dvakrát, ale určitému typu lidí prostě nedochází, že mladej člověk může být taky nemocný. Nebo unavený. Nebo v depresi. Nebo tak strašně plachý, že zvednout se a nabídnout někomu místo může být nepřekponatelný problém. Chmmm.
No, mně je těch lidí vcelku
Carmen
No, mně je těch lidí vcelku líto, ono musí být těžký být tak protivnej morous. :) Ale tehdy mě to pak zpětně docela zamrzelo, protože odmala v 95 % případů vyskočím jako kobylka, když vidím někoho, kdo vypadá, že by si mohl chtít sednout.
A jasně, že nedochází, to je klasika...člověk zapomene, že byl někdy mladej a taky mu vždycky nebylo dobře. :)
(A ehm, teď mám potřebu ti dát sušenku. Nebo něco. Fňm. :( )
Sušenkou nikdy nepohrdnu! :-D
Rya
Sušenkou nikdy nepohrdnu! :-D (už je to dávno a je to dobrý! ;) )... ale stejně sušenkou nepohrdnu! Ani virtuální! :-) (když je s čokoládou...)
V tom případě...
Carmen
V tom případě...
(To jsem strašně ráda! Na chvíli mi zatrnulo a vůbec jsem si nebyla jistá, jak mám reagovat.)
Já si obecně myslím, že sušenky, svačinky a vůbec krmení je vhodná cesta ku zlepšení světa. (Sdílím to s miliony babiček po celém světě. Akorát u mě se tenhle názor garfieldvíproč zformuloval někdy ve dvaceti. :D)
No, přesně. Já když vidím, že
Kumiko
No, přesně. Já když vidím, že okolo jsou volná místa a nejsem si jistá, tak nepouštím. Ale opravdu miluju lidi, kteří si stoupnou hezky nade mě a začnou si pro sebe, ale tak aby to slyšela celá tramvaj, říkat, jak jak je ta mládež hrozně nevychovaná.
Povedené drabble!
Azereth
No to mě vůbec nepřekvapuje. Kdysi (v deseti) jsem jednou jela autobusem a všude bylo plno místa, sem tam člověk. Přistoupily nějaké dvě starší paní, stouply si přímo nade mě a začaly se mezi sebou bavit o tom, jestli je pustím sednout, jak jsou ty děti nevychované... No a od té doby už nikdy v MHD nesedím. Nějaký trauma...
Tak už si skoro radši nesedám
Kumiko
Tak už si skoro radši nesedám. Jenže v některých autobusech už je těžký jenom zůstat stát, protože jednou je to na plošině pro kočárky, jindy zas prý blokuju dveře. To si člověk nevybere. Děkuji moc.
A můžou si za to sami! Jako
Aries
A můžou si za to sami! Jako kdyby slušně přijmout nebo slušně odmítnout bylo tak těžký
No, v tom s tebou musím
Kumiko
No, v tom s tebou musím souhlasit. Díky za komentář.