Svět noci

Vždycky jsem vnímala svět takový jaký je, jen možná trošku takový jaký by měl být.
Černý a bílý. Dobro a zlo. Realita a ne sny.
Těžko poznat hranice, které se prolínají.
Pak jsem potkala jeho.
Byl milý a okouzlující. Oči plály zvláštní temnotou. Ústa zářila jemnou červení zlehka pobaveně se usmívajíce. Jeho kůže byla jemná a chladná.
Lákal mě k tomu prozřít. Skutečně pohlédnout na svět tak jak ho viděl on.
A já chtěla.
Milovala jsem ho a on mi dal dar.
Vidět svět se vším tím, co se skrývá.
Vidět jaký skutečně je.
Červený a černý.
Krev a temnota.