"Standardní" den

Den začínal naprosto standardně. Obvyklá snídaně: vajíčka a slanina (výsada letců), dopolední briefing, sestřelení pár Messerschmittů nebo Fw 190, odpolední karty a večerní popíjení v důstojnickém klubu. Když jsem usínal, měl jsem ale zvláštní pocit. Nedokázal jsem ho moc popsat, ale něco mi říkalo, že zítra nebude tak docela „standardní“ den.
Ráno si velitel Hughes zavolal mě a mého wingmana Poa k sobě do kanceláře. Zamkl dveře a zatemnil okna.
„Tohle je naprosto tajné. Vybral jsem vás, protože jste nejlepší. Čeká vás něco, při čemž pravděpodobně zemřete, ale vy nejste žádné květinky,“ řekl stroze.
„Jdeme do toho,“ souhlasili jsme jednohlasně.