Takové normální odpoledne

„Zase kokain?“ zeptal se Watson, když vešel do obýváku, kde Sherlock ležel rozvalený na pohovce a očividně zcela mimo realitu.
„Omyl, milý příteli. Jak jste si mohl všimnout, nemám v ruce injekční stříkačku. Dnes to není kokain, ale zcela jiný roztok,“ nadzvedl hlavu Sherlock a podíval se na něj sklěněnýma očima.
„Morfium?“
„Gin,“ opravil ho Holmes. „Neboli jalovcová. Duch v láhvi. Do angličtiny přejatý přes několik jazyků. Geniální,“ usmál se nepřítomně.
Watson ho několik momentů pozoroval a pak se usadil do křesla a rozložil si noviny.
Jestli Sherlock místo kokainu začal pít, už vůbec se s ním nebude dát mluvit.