Páni a panika

Lich byl vyřízen, ale na epický souboj stejně došlo – mezi čaroději. Země se chvěla, vzduchem létaly kletby, výčitky a ohnivé koule a Edvin jenom čuměl.
„Žer koboldy, bastarde!“ řval Edwin, očividně rozčilený.
„Ale jdi,“ opáčil Elminster vyrovnaně, „vždyť jsi mě celou cestu ani nepoznal.“
Mladší mág odpovědět nestihl; starší na okamžik zastavil čas, seslal jakési kouzlo a pak odešel stínovými dveřmi. Edvin zavětřil příležitost poprosit vyvolávače, jestli by ho konečně mohl poslat domů, daleko od tohoto místa, ale když mu poklepal na rameno, něco nehrálo.
„Ten parchant mě proměnil na ženskou!“ ozvalo se sopránem a Edvin se smíchy málem potrhal.