Po večerce

Uspat děti je stokrát těžší než uspat puberťáky. Nebo minimálně přinutit je, aby se tvářili, že spí.
"Nechápu, jak to děláš," povzdychl si Marek.
"Asi je vždycky pořádně utahám," zasmál se Petr. Marek se ušklíbl.
Chvilku byli zticha.
"A co my?" osmělil se Petr, ale uhnul pohledem, když se na něj Marek zadíval.
"Co my?"
"Co děláme? Co jsme? Co budeme dělat, až skončí léto?" pokračoval Petr. Odpověď ale neočekával. Marek pokaždé změnil téma.
"Nevím," odvětil však Marek a Petr se na něj překvapeně otočil.
"Možná bychom na to měli přijít," navrhl Petr tiše.
Marek přikývl.
"To bychom nejspíš měli."