„Už jsme ho měli!“ ječel Loki: „Už jsme ho měli a ty si ho...“
Billy na něj nechápavě zamžoural. Po třech dnech zimy, mořské nemoci a minima spánku už mu trochu selhával mozek. Když se uprostřed noci z moře vynořilo to monstrum, jednal jako každý na jeho místě. Zavřel oči a přál si, ať ta věc zmizí, zmizí, ZMIZÍ...
„Koho?“ zeptal se opatrně.
Než stihl Loki odpovědět, zvedl se vítr. Teplý a podivně páchnoucí.
„Jörmungandre!“ zařval Loki nadšeně: „On tě neodčaroval! Ukaž se tatínkovi!“
Budu si muset dostudovat Asgarskou mytologii, pomyslel si Billy, než zase usnul. A nejspíš i rozmnožování.
Myslela sem, že budu s Lokiho dětmi aspoň trochu originální, ale to bych musela psát rychleji... tak nic :)
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Kačátko
Giles Rigby
A to jsem spekulovala, jestli to neposlat odpoledne, kdy tu je víc lidí;)
Moc dobře napsáno. Posílám
Kumiko
Moc dobře napsáno. Posílám jednu vypečenou kachnu!